Péče o děti bez vlastního rodinného zázemí má v Čechách dlouholetou tradici. Liberec se začal starat o osiřelé a opuštěné děti již v padesátých letech 19. století, kdy v  roce 1854 získalo město z pozůstalosti Emilie Posseltové starý dům na severním svahu Šibeničního vrchu a zřídilo zde dětskou opatrovnu pro větší děti a jesle pro kojence. O čtyři roky později sem přibyl i sirotčinec. Malý dům přestal brzy stačit a tak byl v letech 1898–1899 postaven na jeho místě podle projektu Adolfa Kaulferse velký ústav pro sirotky. O děti zde až do října 1945 pečovaly školské sestry de Notre Dame. V té době péči o téměř 70 sirotků, které se v ústavu nacházeli, zastávalo 24 řádových sester a 7 osob dalšího personálu. Toto zařízení bylo známé pod jménem Sirotčinec a stalo se tak historickým předchůdcem dětského domova v Liberci.

Po 2. světové válce, nejvíce v letech 1950-1960, začaly v Čechách vznikat kojenecké ústavy. Tyto ústavy byly zřizovány v době, kdy byl velký nedostatek zařízení, kde by mohly být umisťovány děti vyžadující odbornou péči pro svůj zdravotní stav nebo kvůli ohrožení na zdraví a životě z důvodu nevyhovujícího sociálního prostředí. Většina těchto zařízení byla určena pro děti od 0 do 1 roku věku, vzniklo i několik dětských domovů pro děti od 1 do 3 let. Od prvopočátků byl v kojeneckých ústavech kladen velký důraz na zdravotnickou péči o děti s vrozenými vadami a dalšími zdravotními problémy. Velice často zde byli umístěni novorozenci i kojenci spolu se svými matkami na „doléčení“ po hospitalizaci v nemocnici. V prostorách kojeneckých ústavů našly azyl i nedonošené děti a jejich matky.
Jedním z těchto zařízení se stal i Kojenecký ústav a dětský domov v Liberci. Péče o děti ve věku od 1 roku do tří let byla zajišťována v dětském domově, který dál sídlil v ulici U Sirotčince 407/10, v Liberci. Jako kojenecký ústav začala od roku 1953 sloužit Vila libereckého policejního inspektora Adolfa Simona v ulici Husova.

Kojenecký ústav a dětský domov Liberec byl příspěvkovou organizací statutárního města Liberec, jeho působnost však zahrnovala celý Liberecký kraj. Nejčastěji poskytoval zdravotní, ošetřovatelskou, rehabilitační, psychologickou, sociální a výchovnou péči dětem od narození do tří let. Důvodem pro umístění dítěte byla zdravotní indikace, ale byly zde umístěny i děti, jejichž vývoj byl ohrožen nevhodným domácím prostředím, děti opuštěné, týrané. Organizace dále poskytovala péči i dětem, které zde byly umístěny na žádost rodičů, popřípadě na krátkodobý úlevový pobyt, vyžadovala-li to tíživá rodinná situace. Kapacita zařízení činila 50 dětí v dětském domově a 30 dětí v kojeneckém ústavu. O provoz celého zařízení se staralo šedesát zaměstnanců, z nichž více než polovinu tvořily směnující zdravotní sestry.

V roce 2009 došlo ke změně názvu zařízení na Dětské centrum Sluníčko. Při centru bylo zřízeno také Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Paprsek. Toto zařízení vzniklo pro potřeby dětí, které se ocitly v náhlé krizové situaci, a poskytuje azyl dětem, které se ocitly bez jakékoli péče přiměřené jejich věku nebo jejichž život nebo příznivý vývoj je ohrožen.

Vzhledem k tomu, že obě původní budovy, které centrum do té doby využívalo, již nesplňovaly nároky na zázemí pro nejmenší děti, byla pro potřeby těchto dětí nově zrekonstruována budova v ulici Pekárkova, kde byly zřízeny rodinné buňky, kojenecké oddělení, a jednotka pro handicapované děti a děti sondované, vyžadující stálou péči. Děti se do nových prostor přestěhovaly v listopadu 2010. Kapacita dětského centra činila celkem 50 lůžek, z toho 40 bylo vyhrazeno pro kojenecké a dětské oddělení a 10 pro potřeby Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Paprsek. K dětském centru dále patřily Jesle v ulici Holečkova s kapacitou 35 míst a 5 zdravotních ambulancí, kde byla dětem z Liberce a okolí poskytována ambulantní, speciální zdravotní a rehabilitační péče, čtyři respirační ambulance a jedna oční ambulance.

V roce 2016 bylo zařízení převedeno pod správu Libereckého kraje, kde jako příspěvková organizace kraje funguje pod novým názvem Dětské centrum Liberec dodnes.

Použité zdroje

Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. Liberec: Jizersko-ještědský horský spolek, 2003-. ISBN 978-80-87095-06-5.

LUKEŠOVÁ, Jaroslava. Historické i současné poslání kojeneckých ústavů. Zdravotnické noviny (avicenum/Mladá fronta). 2001, 50(6), 1.

Bruthansová, D.; Červenková A.; Pechanová M., Zdravotně sociální služby v kojeneckých ústavech a dětských domovech pro děti do tří let věku, Praha: VÚPSV, 2005